Ježíš za nás zemřel. Ale po pár dnech vítězně vstal a vše bylo zase v pořádku. Jde tedy vůbec mluvit o tom, že se obětoval? Může se obětovat někdo, kdo ví, že se mu stejně nic vážného nestane? A nebo je za tím ještě něco hlubšího a děsivějšího, co si možná nedokážeme ani pořádně představit?
Jak projít těžkostmi, obstát v nemocech, když přicházejí tlaky, když nás opustí blízký člověk. Jak v tom všem Boha neztratit? Jak to zvládnout? Držme se Ježíše a skryjme svůj život v Něm.
Kdo je Duch Svatý? Jakou roli má v životě křesťana? Kázání ukazuje, že skrze Ducha Svatého se rodíme k novému životu, zakoušíme Boží lásku a vstupujeme do vztahu s Bohem jako Otcem. Zaměřuje se na kontrast života podle těla a podle Ducha a zdůrazňuje „Ducha synovství“, který nám dává identitu Božích dětí.
Ježíš je náš nejstarší bratr, ten prvorozený. Můžeme se na něj s důvěrou obrátit. On dává pokoj, který nezáleží na okolnostech a který funguje, i když se okolnosti nemění.
Kým je pro nás Bůh Otec, a jak naši představu ovlivňuje naše zkušenost s tělesným tátou? Příklady milujících otců. Čím se prakticky projevuje Otcova láska?
