Ježíš za nás zemřel. Ale po pár dnech vítězně vstal a vše bylo zase v pořádku. Jde tedy vůbec mluvit o tom, že se obětoval? Může se obětovat někdo, kdo ví, že se mu stejně nic vážného nestane? A nebo je za tím ještě něco hlubšího a děsivějšího, co si možná nedokážeme ani pořádně představit?
Co pro nás znamená, že Bůh je náš Otec? Jací otcové jsme my? Z čeho a proč mívá Otec (i otec) radost a z čeho ne?
Ježíš je zbičován, popliván, ponížen, mnozí se mu posmívají. A před ním je jeho cesta na Golgotu, na kopec, kde má být ukřižován. Ale je to opravdu jeho cesta? A jeho kříž? Není to vlastně tak trochu naše cesta? A náš kříž? Pojďme společně projít poslední okamžiky Ježíšova života a znovu zakusit, jak se smutek...
Král, který triumfálně vjel do Jeruzaléma na oslici. Co je slabé, si Bůh vyvolil, aby zahanbil silné.
Očekává Bůh, že poneseme ovoce? Neseme ho, a neseme hojné ovoce? Jak zůstávat v Ježíši a jak nechat Ježíše zůstávat v nás? Brání mi něco v zůstávání v Kristu?
Kdyby náš život byl transparent, co by hlásal? Za co bojuješ? Pořád je totiž za co bojovat. Pořád ještě není svět to dokonalé království, po kterém toužíme. V kázání Honza Adamec mluví o Boží odpovědi na naší touhu o tom, jaké je jeho řešení. V čem je jeho království jiné než ta naše. Toto království...
