Operace kolene
Chtěla bych se s vámi podělit o svědectví o Boží lásce a milosrdenství.
V půlce dubna jsem byla na operaci s meniskem kolene. Celý rok mě koleno bolelo i v klidu a tak jsme se modlili se Zděnkem i s ostatními bratry a sestrami za uzdravení. Občas jsem cítila úlevu, ale uzdravení nepřišlo. Počítala jsem ještě i krátce před operací se zázrakem, ale nebylo to tak.
Nastoupila jsem do nemocnice a v poledne se dostala na pokoj, kde byly už dvě ženy. Jedna osmdesátiletá energická podnikatelka a jedna čilá sedmdesátiletá podnikatelka. Obě šly na výměnu kolene. Bylo to moc příjemné odpoledne, mohly jsme mluvit otevřeně o svých životech. Měla jsem tam i moc pěkné telefonáty a přišlo mi moc milé,že mi zavolala i moje paní doktorka Katka. Uvědomila jsem si s vděčností, jak jsem opečovaná od našeho Božího tatínka i od svých blízkých. Ráno šly obě ženy přede mnou a jedné jsem mohla požehnat a ona mě tak vděčně stiskla ruku. Uvědomila jsem si, že v Bohu máme tolik zaslíbení a jistoty, že se nemusím bát narkózy ani operace a můžu se úplně položit do Božích rukou.
Po operaci mi bylo dobře a prospala jsem dost dlouhou dobu, měla jsem novou spolubydlící, která byla jako myška. Když jsem se probudila, pocítila jsem zvláštní věc – noha nebolela, to byl krásný pocit. Sestřičky chodily a nabízely prášky na bolest, ale já jsem říkala, že mě koleno nebolí. Tak jsem si uvědomila, jak mi Bůh v nemocnici požehnal. Minulý týden jsem byla na kontrole a pan doktor byl spokojen.
Tak to byl přeci zázrak,ne? Někdy si člověk představuje, že život půjde určitým směrem, ale Bůh věci mění a je svrchovaný. Naučme se být vděční a naučme se vidět Boží jednání i v obyčejném životě. Já jsem musela jít na operaci, abych viděla jeho lásku a milost a dostala uzdravení jinak než jsem si ho představovala.
Dana